Том 7. Рассказы, повести 1888-1891.

БАБЫ.

Венгерский язык.

Falusi asszonyok. – Csehov A. Falusi asszonyok és egyéb elbeszélések. Ford. Szabó E. Bp., Lampel R., 1898.

Немецкий язык.

Ja, die Frauenzimmer! – Tschechoff A. Ja, die Frauenzimmer! und andere Novellen. Übers.: K. Holm. München, A. Langen, 1901.

Сербскохорватский язык.

Baby. – Novi list, Sušak – Rijeka, 4/1901, br. 237.

ГУСЕВ.

Болгарский язык.

Гусев. – Чехов А. Гусев. Разказ. Превел X. И. Свищов, А. Паничков, 1904.

Венгерский язык.

A matróz halála. Ford. Cholnoky V. – A Hét. 1893. október 15.IV. évf. 42/198. sz.

Guszjov. – A Hét. 1901. december 8, 15.XII. évf. 49/623-50/624. sz.

Немецкий язык.

Gussew. – Tschechow A. Gesammelte Werke. Bd. 2. Übers.: W. Czumikow. Leipzig – Jena, Diedenchs, 1901.

Gussew. – Tschechoff A. Ja, die Frauenzimmer! und andere Novellen. Übers.: K. Holm. München, A. Langen, 1901.

Норвежский язык.

Gusjeff. – Tschechoff A. Sygestue no. 6 og andre Fortaellinger. Overs. af A. Kaaran og K. Fosse. Kristiania, Dybvad, 1894.

Польский язык.

Gusiew. Tłum. G. W. – Czas, 1902, nr. 166, 267, 268.

Французский язык.

La mort du matelot. Trad. par J. Tverdianski. – Revue des deux Mondes, 1893, t. 118, I juillet.

ДУЭЛЬ.

Венгерский язык.

A párbaj. – Csehov A. A párbaj. Ford. Szabó Е. Вр., Egyetemes Regénytáv, Singer és Wolfner kiadása, 1896.

Szerelem nélkül. – Pesti Napló. 1902. 53. évf. június 28. – augusztus 5. 175–213. sz.

Датский язык.

En Duel. – Čekhov A. En Duel. Overs. af H. E. Giersing. København, Gyldendal, 1892.

Немецкий язык.

Ein Zweikampf. – Tschechow A. Ein Zweikampf. Erzählung. Übers.: K. Holm. München, A. Langen, 1897.

Ein Zweikampf. – Tschechow A. Ein Zweikampf. Erzählung. Übers.: K. Holm. 2 Aufl. München, A. Langen, 1901.

Duell. – Tschechow A. P. Duell. Roman. Übers.: C. Berger. Berlin – Eisenach – Leipzig, H. Hillger, 1898.

Ein Duell. – Tschechow A. P. Ein Duell. Novelle. Übers.: L. A. Hauff. Berlin, O. Janke, 1902.

Ein Zweikampf. – Tschechow A. Ein Zweikampf. Novelle. Übers.: T. Kroczek. Halle, O. Hendel, 1904.

Ein Zweikampf. – Tschechow A. Die Hexe. – Ein Zweikampf. Übers.: T. Kroczek. Halle, O. Hendel, 1904.

Сербскохорватский язык.

Двобој. С рус. Фабијански. – Видело, XV, 1894, №№ 116–124, 126-131.

Dvoboj. Prev. M. Mareković. – Prosvjeta, Zagreb, III, 1895, br. 18, 19, 21-24.

Французский язык.

Un duel. – Tchékhov A. Un duel. Trad. par H. Chirol. Paris, Perrin, 1902.

Чешский язык.

Souboj. – Čechov A. P. Souboj. Román. Přel. J. Ščerbinskỳ (B. Prusík). Praha, Otto, 1897.

ЖЕНА.

Болгарский язык.

Моята жена. (Повест). – Почивка, I, 1893, април, с. 49–99.

Немецкий язык.

Nur seine Frau. – Tschechoff A. Gesammelte Werke. Bd. I. Übers.: W. Czumikow u. M. Budimir. Jena, Diederichs, 1901.

Сербскохорватский язык.

ŽEna. Prev. M. Lovrenčević. – Dom i sviet, Zagreb, 8/1895, br. 1-5.

Жене. – Србобран, XV, 1898, №№ 86, 88, 89.

Жене. – Застава, XXXV, 1900, № 54.

Жене. – Нишке Новине, II, 1901, № 32, 33.

Шведский язык.

Min hustru. – Tschechoff A. P. Tre berättelser. Overs. af. V. Hedberg. Sthlm., 1896.

ИМЕНИНЫ.

Немецкий язык.

Der Namenstag. – Tschechoff A. P. Gesammelte Werke. Bd. 4. Übers.: W. Czumikow u. M. Budimir. Jena, Diederichs, 1902.

Сербскохорватский язык.

Na imendan. – Tjednik bjelovarsko-križevački, Bjelovar, XII, 1901–1902, br. 8.

Шведский язык.

Namnsdagsfesten. – Tschechoff A. P. Tre berättelser. Overs. af V. Hedberg. Sthlm., 1896.

КНЯГИНЯ.

Французский язык.

La Princesse. – Tchékhov A. Les Moujiks. Trad. par D. Roche. Paris, Perrin, 1901.

КРАСАВИЦЫ.

Немецкий язык.

Zwei Schönheiten. – Tschechow A. Gesammelte Werke. Bd. 2. Übers.: W. Czumikow. Leipzig – Jena, Diederichs, 1901.

НЕПРИЯТНОСТЬ.

Сербскохорватский язык.

Непријатност. – Дневни Лист, IV, 1890, №№ 234, 235, 237, 239-241.

ПАРИ.

Болгарский язык.

Бас. Прев. П. Михов. – Илюстрация Светлина, XI, 1903, кн. 8 Парол. Прев. Д. Хараламбева. – Летописи, IV, 1903, бр. 9-10, юли и август.

Облог. Прев. Д. Р. Е. – Родина, VI, 1904, кн. 3, март.

Облог. Разказ. Прев. Siter. – Илюстрация Светлина, XII, 1904, кн. 3, март.

Венгерский язык.

Két millió. – Pesti Hírlap, 1889, № 107.

Még egy rege. – Csehov A. Beszélyei és rajzai. Ford. Ambrozovics D. Bp., Franklin, 1899.

Польский язык.

Zakład. Tłum. G. W. – Czytelnia (Dodatek do Kraju. Petersburg), 1902, nr. 33, 34.

Zakład. Tłum. G. W. – Czas, 1902, nr. 180, 181.

Сербскохорватский язык.

Опклада. – Застава, XXV, 1890, № 114.

ЈЕдна опклада. – Браник, XVII, 1901, № 101.

Опклада. – Народна Заштита, I, 1902, №№ 1-4.

Опклада. С рус. С. Максимовиħ. – Народни Покрет, I, 1904, №№ 40-43.

Опклада. – Србобран, 1904, №№ 171, 172.

ПРИПАДОК.

Немецкий язык.

Ein Anfall. – Tschechow A. Russische Liebelei. Novellen. Übers.: L. Flachs – Fokschaneanu. München, A. Schupp, 1897.

Сербскохорватский язык.

Nastup bolesti. – Hrvatska, Sušak-Zagreb, 1894, br. 236, 239–241, 243-245.

Наступ. С рус. M. Молер. – Јутро, I, 1904, №№ 47-50.

Шведский язык.

Ett obotligt ondt. – Čechov A. P. Musjikerna med fiera berättelser. Sthlm., 1897.

Ett anfall. – Tschechoff A. Rysk kärlek. Noveller. Sthlm., 1903.

САПОЖНИК И НЕЧИСТАЯ СИЛА.

Болгарский язык.

Обущарят и нечистата съвест. Прев. К. Т. Митишев. – Чехов А. Съчинения. T. I. София, 1904.

Сербскохорватский язык.

ČRevljar pa škrat. Božična povest. – Novice gospodarske, obrtniške in narodne, Ljubljana, LIX, 1901, list 1.

Postolar i vrag. – Narodna odbrana, Osijek, II, 1903, br. 294.

ČIzmar i nečista sila. – Srđ, Dubrovnik, III, 1904, br. 20-21.

Обуħар и нечиста сила. – Самосталност, II, 1904, №№ 98, 99.

СКУЧНАЯ ИСТОРИЯ.

Немецкий язык.

Schatten des Todes! – Tschechow A. Schatten des Todes! (Aus den Papieren eines alten Mannes). Erzählung. Übers.: K. Holm. München. A. Langen, 1902.

Aus den Aufzeichnungen eines alten Mannes. – Tschechoff A. P. Aus den Aufzeichnungen eines alten Mannes. Übers.: M. Feofanoff. Leipzig, Insel – Verlag, 1903.

Польский язык.

Nudna historya. (Z pamiętnika starego człowieka). Tłum. J. B. – Czas, 1902, nr. 185-199.

Сербскохорватский язык.

Досадна историја. – Слобода, III, 1891, №№ 118–123, 125–131. Публикация не закончена.

Досадна историја. Из бележака једного старца. С рус. С. Поповиħ. – Бранково коло, VIII, 1902, бр. 43–45, 47-51.

Финский язык.

En hvardagshistoria. – Tschechoff A. Svarte brodern med flera berättelser. Hlsgfs., 1896.

Чешский язык.

Nudná historie. Přel. V. Unzeitig. – Čechov A. P. Mužici. Praha, Otto, 1898.

СПАТЬ ХОЧЕТСЯ.

Болгарский язык.

Спи ѝ се. Разказ. Прев. А. Д. П. – Мисъл, VI, 1896, кн. 1, февруари.

Спи ѝ се. – Мода и домакинство, VI, 1904, бр. 13, 28 януари.

Спи ѝ се. Прев. Р. Барбар. – Работническо дело, II, 1904, бр. 5, май.

Немецкий язык.

Schlafen. – Tschechoff A. P. Gesammelte Werke. Bd. 4. Übers.: W. Czumikow u. M. Budimir. Jena, Diederichs, 1902.

Schlafen! Übers.: A. Mars. – Agramer Zeitung, Zagreb, LVII, 1902, br. 90.

Schlafen. – Tschechow A. Das schwedische Streichholz und andere Geschichten. Übers.: C. Berger. Berlin, Gnadenfeld & Co., 1903.

Schlafen. – Tschechow A. Das schwedische Streichholz und andere Geschichten. Übers.: C. Berger. Stuttgart, Franck, 1904.

Румынский язык.

Dor de somn. Trad. de S. D. – Lumea Nouă, Buc., II, 1896, martie 17.

Сербскохорватский язык.

Спава јој се. – Застава, XXVIII, 1893, № 169.

Kmetje. – Slovenski narod, Maribor – Ljubljana, XXI, 1898, br. 227–232, 235-247.

Спава ми се. – Мале Новине, 1899, № 362, 364-366.

Спава јој се… С рус. J. Максимовиħ. – Коло, 1902, кн. 3, св. 2, 16 януара.

Spati! – Slovenski narod, Maribor – Ljubljana, 35/1902, br. 125, 126.

Hoće joj se spati. – Novi list, Sušak – Rijeka, VII, 1904, br. 140-141.

Финский язык.

Varinka vili sofva. – Tschechoff A. Svarte brodern med flera berättelser. Hlsgfs., 1896.

Чешский язык.

Chce se spáti. Přel. A. G. Stín (A. Vrzal). – Pražské večerní noviny, 1890(3), č. 98 (10.XII).

СТЕПЬ.

Шведский язык.

Pa steppen. – Čechov A. P. Musjikerna med flera berättelser. Sthlm., 1897.